Titulní strana - Nový kolega - absolvent našeho gymnázia

Vyučovat na strašeckém gymplu je fajn!

Už před více než rokem jsme se náhodně potkali s Petrem Bouškou, který mi hned nabídl, abych po něm vzal místo učitele fyziky na zdejším gymnáziu. Tehdy jsem to musel odříct, protože jsem získal dobré místo na střední odborné škole v Hořovicích, kde byli dobří studenti, učitelský kolektiv i vedení. Časem se mi ale stále víc stýskalo po fyzice (v Hořovicích jsem měl hodně hodin angličtiny, trochu IT a špetku fyziky nebo matiky) a taky po studentech, kteří div že neshoří touhou být novodobými Einsteiny, Feynmany či Maxwelly. Když se tedy kolega Bouška definitivně rozhodl přejít na zasloužený odpočinek — čemuž se trochu divím, protože nepůsobí dojmem vetchého starce, zničeného zpovykaným studentstvem — nabídku jeho místa jsem přijal s radostí.

Jedním z důvodů bylo to, že jsem na strašeckém ústavu sám kdysi studoval (slovo „kdysi“ lze přeložit taky jako dobu, kdy na náměstí rostly přesličky, plavuně, a lidi tam chodili venčit trilobity) a když jsem po létech znovu vkročil do dveří, naskočily mi emoce a nostalgické vzpomínky na naše profesory, na spolužáky, na první lásku, která byla o ročník níž, na astronomický kroužek, který jsme si tu sami studenti zavedli, na maturitu a vítězný pocit ten večer po ní, na přípravu k přijímacím zkouškám na vejšku, na fyzikální a matematické olympiády a vůbec na celý studentský život.

Vůbec by mě tehdy nenapadlo, že mě cesty osudu po 40 letech zavedou jako bumerang právě sem. Moje profese byla jiná, fyzika atmosféry a letecká meteorologie. Jenže nikdy nevíte, koho v životě potkáte a jak vám okolnosti mohou všechno zamíchat a změnit. A tak se teď přidávám k učitelům, z nichž mnozí jsou také odchovanci našeho gymnázia, a ani nemůžete tušit, jakou radost má kantor, který navazuje na dřívější legendární postavy školy. Nejraději vzpomínám na matikáře Bohouška Chocholu, fyzikáře Vladimíra Novotného — Lešťu, na angličtináře Zdeňka Lébra, dějepisářku Vlastu Hunkesovou, zeměpisáře Františka Buška, nebo našeho třídního Jiřího Truxu (ale i na všechny ostatní).

Jako tehdejší Kladeňák jsem zvolil vzdálenější strašecké gymnázium, protože mělo tu nejlepší pověst široko daleko. Domnívám se, že tomu je tak i v současnosti. O to větší radost mám z toho, že se tu můžu věnovat své milované fyzice se studenty. Od Bohouška nebo Lešti jsem pochytil nejen matiku a fyziku, ale také způsob, jakým ji předat studentům. Máme za sebou první společné dny a působíte na mě výborným dojmem. Myslím, že máte potenciál si ze studií odnést víc, než průměrný student. Chci si s vámi o fyzice povídat, abyste poznávali nejen vzorečky a výpočty, ale i souvislosti s přírodními ději a rozuměli tomu, jak věci fungují. A nechci na vás být hodný při zkoušení, protože bych vám tím prokazoval špatnou službu. Co chci, to je dobrá nálada v hodinách, špetka legrace a váš zájem.

To se nám snad bude dařit, ne?

RNDr. Petr Dvořák

Letecký meteorolog, lektor meteorologie ATPL, učitel